Mzdy dál rostou, firmám to ale často omezuje zdroje na modernizaci a vyšší produktivitu

Mzdy v Česku dál rostou svižným tempem. Ve druhém čtvrtletí se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 6,4 % na 51 966 korun, reálně o 4,3 %. Hospodářská komora ČR upozorňuje, že bez odpovídajícího růstu produktivity práce nebude možné mzdy dlouhodobě zvyšovat. Vyšší mzdové náklady navíc firmám ubírají prostředky na investice do modernizace a technologií, které jsou pro růst produktivity nezbytné.

Za celý rok 2026 by pak dle makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR mohla průměrná mzda vzrůst o 6,6 %. Český trh práce ale podle Komory zůstává vyčerpaný a přetrvává na něm nesoulad mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou. Firmy stále narážejí na nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, což posiluje vyjednávací pozici zaměstnanců a udržuje tlak na růst mezd.

„Pokud budou mzdové náklady dlouhodobě růst rychleji než produktivita práce, firmám bude zbývat méně prostředků na investice do technologií, modernizace a dalšího rozvoje. A právě to může brzdit budoucí růst české ekonomiky,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Napjatý trh práce dál vytváří tlak na růst mezd

Další vývoj mezd bude podle Hospodářské komory významně ovlivňovat především situace na trhu práce. Firmy dál v řadě oborů narážejí na nedostatek pracovníků s potřebnou kvalifikací, což posiluje vyjednávací pozici zaměstnanců a udržuje tlak na růst mzdových nákladů.

Finanční možnosti podniků přitom představují přirozený limit dalšího rychlého růstu mezd. Firmy současně čelí vysokým nákladům i v dalších oblastech, a výrazný růst mezd tak může omezovat jejich prostor pro investice. To se může následně promítnout i do jejich konkurenceschopnosti.

Další růst mezd musí být postaven na investicích a zvyšování produktivity

Růst mezd v nominálním i reálném vyjádření zároveň postupně kompenzuje výrazný propad jejich reálné hodnoty během inflační vlny v roce 2022. Pro dlouhodobě udržitelný růst je ale zásadní, aby spolu se mzdami rostla také produktivita práce a aby firmy měly dostatek prostoru pro investice do modernizace a technologií.

Vyšší reálné příjmy mají zároveň pozitivní dopad na spotřebu domácností, která by letos měla stejně jako v předchozím roce patřit k hlavním zdrojům hospodářského růstu. „Samotná spotřeba ale dlouhodobý růst ekonomiky nezajistí. Za klíčové považujeme zvyšování produktivity, více investic, inovací a produkci s vyšší přidanou hodnotou,“ doplňuje prezident Hospodářské komory ČR.

Vysoká dynamika mezd má navíc širší makroekonomické dopady. Prostřednictvím vyšší spotřeby domácností i rostoucích nákladů firem může vytvářet inflační tlaky a ovlivňovat rozhodování České národní banky o nastavení úrokových sazeb. Jejich delší setrvání na restriktivních úrovních by pak mohlo omezovat investiční aktivitu firem.